Tiffany technika

        Jak již bylo řečeno, k výrobě vitráží používám tiffany techniku, což je mladší sestra klasické vitráže, vznikla na přelomu 19. – 20. století v době secese.

        Tato technika je pojmenována po svém vynálezci, kterým byl potomek slavné americké šperkařské rodiny Louis – Comfort Tiffany (1848 - 1933).

         Pro tuto techniku je charakteristická jemnost a preciznost vypracování, což umožňuje lepší ztvárnění autorova námětu.

        Na rozdíl od klasické vitráže podstata tiffany techniky spočívá, v dokonalém opracování skleněných dílů (řezáním, broušením), olepením všech dílků skla z návrhu měděnou páskou a následně spojení dílů letováním cínovou pájkou. Tím je konečné dílo samonosné a není nutné jej vsazovat do rámu. Lze tak vyrobit velkou výplň, ale i stínidla pro lampy a jiné 3D objekty a také třeba šperky. K výrobě vitráží a objektů touto technikou se používají různé druhy skel, katedrální (propouštějící světlo), poloopálová (částečně propouštějící světlo), opálová (nepropouští světlo). V dnešní době je široký výběr různě zabarvených skel s různými texturami, tak je možné sklem malovat podobně jako s barvami. Krása vitráží nejlépe vynikne, když skrze ní prostupuje světlo.

       Já při své práci ráda používám skleněné unikáty a tak jsou některé mé výrobky originální a neopakovatelné.